Jedno velké přání - Toužebné city k prachovému

107. KAPITOLA – TOUŽEBNÉ CITY K PRACHOVÉMU

Nebylo pochyb o tom, že se Angela a Eric milují. Jenomže nyní jejich vztah zažije těžkou zkoušku. S otevřením dopisu od Brumbála započne doba těžká, doba zlá.
„Musíme si promluvit,“ nasadila vážný tón.
„Co se stalo? Něco jsem provedl?“
„Ty jsi vůbec nic neudělal.“ Už to nevydržela a slzy se vyřinuly. Sesunula se do jeho náručí.
„Miláčku, co se děje? Co se stalo? Bože, co?“ vyděsil se Eric.
„Je zpět,“ zavzlykala.
Tušil kdo, mlhavě si vzpomínal na jejich rozhovor o jakémsi Lordu Voltmetru. Netušil, že je to až tak zlé. Proto se musel zeptat. Později litoval.

Fénixův řád si našel nové působiště. Sakra, proč zrovna u něj? Osvobodili ho. Nemůže za to. Jako by mohl. Vždyť víš, že jemu to nemůžeš dávat za vinu… Ale chceš, moc chceš. Kdo je Peter Pettigrew? Zbabělec, zrádce, krysa! Kdo je Sirius Black? Zrádce, zbědovaný muž, lamač dívčích srdcí? Jen o jednom se může dozvědět pravdu, stačí vstoupit. První porada. Její první porada. Kdo zde bude? Kolik nových, kolik starých tváří? Poznají ji?
„Vítej,“ kývl Brumbál na pozdrav. „Posaď se někam, za chvíli příjde Severus a porada začne.“
Věděla, že Severus Snape je na jejich straně. Dříve mu věřila Lily, pamatovala si ty časy, kdy ho bránila, to až pak jednou… Rány minulosti se otevřely. Ach, proč? Co ji ještě čeká? Prohlédla si šedé výrazy přítomných. Někoho poznala, někdo poznal ji – Moody, pan Weasley (co asi dělá Molly?), Remus sedící vedle dlouhovlasého vychrtlého muže, nepohleděla mu do tváře, tušila, kdo to je, Hagrid…
Po příchodu Snapea se šumící vlna utišila, všichni naslouchali tomu, co říká. Posléze dostala prostor debata. Ale jako vždy; Brumbál rozhodl. Snad ví, co dělá.
Po poradě ji odchytila paní Weasleyová, která se porady taktéž účastnila, jen přišla o něco později než Snape a Angele se nechtělo otáčet hlavou, aby viděla opozdilce. Pozvání na večeři, že si musejí popovídat, vždyť se tolik let neviděly! Nezbylo nic jiného, než na naléhání přikývnout.
Večeře probíhala rychlým tempem za hluku slov o předcházející poradě a plánech do budoucna. Všichni se nějak vyjádřili, jen Angela mlčela. Neměla nic na srdci k poradě – myslela na Matthewa, že od něj ještě nikdy nebyla tak vzdálená. Nemá hladíček? Postaral se o něj Eric? Nepláče? Není mu zima? A co Tennessee? Už spinká? Ohřál Eric jídlo, které tam nechala? Z kladení otázek sobě samotné ji vytrhl Mollynin hlas: „A co ty Terezo, co jsi dělala celá ta léta, co jsme se neviděly?“
„Raději mi říkej Angelo nebo Angee, Tereza už vlastně neexistuje. Vzpomínáš, jak se Brumbál zmiňoval o Penny? No, tak kvůli tomu…“
„Jaká Penny?“ zarazila se paní Weasleyová.
„Tím myslela Strážkyni,“ upřesnil Remus.
„Takže to ty jsi ta „druhá“, která procestovala celý svět?“
„I tak by se to dalo říct,“ pokrčila rameny Pikeová.
„Jaké to bylo?“ zajímala se dychtivě Molly.
Angela stručně povyprávěla, jak exkurze po světě se Strážkyní proběhla. Všichni přítomní – Remus, Sirius a paní Weasleyová – tiše naslouchali.
Ale to už se Molly chtěla dozvědět i něco jiného: „A co muži?“
„V mém životě už jsou jen dva,“ usmála se Angela.
„Dva?!“
„Můj muž a syn.“
Molly spráskla ruce. „Tak ty máš muže a syna!“
„A dceru.“
„Dvě děti! A plánuješ ještě nějaké?“
„Rozhodně nejsem proti, ale momentálně… no, Matthew je starý rok a kousíček, je s tím dost práce, čipera jeden, takže…“
„A dcerka?“
„V prosinci Tennessee bude pět.“
„A co muž? Pověz mi všechno! Jak jste se seznámili, jaká byla svatba, všechno!“ bombardovala Molly otázkami Angelu, která dobrovolně všechno vypověděla.

Povídali si až do tří do rána. Angela se osmělila a prohodila spousty úderů do klávesnice i se Siriusem, vše bylo jako při starém. Tolik balónků informací z každé strany. Jen ten Mollynin byl k prasknutí – její nejmladší syn Ron je nejlepším přítelem Harryho Pottera a pozítří sem přijede uklízet dům Blackových se svou mladší sestrou Ginny a kamarádkou ze školy Hermionou Grangerovou. Třeba by od nich mohla něco vyzvědět o Jamesově a Lilyině synovi Harrym. A třeba, až se zde ukáže i Harry, bude si moci promluvit s ním samotným. Tak moc by chtěla. Ale teď už je moc pozdě, brzy?, a ona musí zpět domů ke svým dětem a manželovi. Rozloučení a přemístění domů.

Ráno, celá bílá, sešla do kuchyně, kde už Eric krmil malého.
„Jak jsem se ocitla v posteli?“
„Netuším, ani nevím, kdy jsi přišla…“
„Promiň, porada byla nepřiměřeně dlouhá,“ sklesle pravila a sesunula se na židli. „Puč mi ho,“ zaškemrala. „Tak moc se mi stýskalo.“
„Páni, vypadáš, jako bys nedávno porodila.“
„Moc vtipné.“

V ten samý den musela zpět na Fénixův řád promluvit si s Brumbálem. Něco po ní určitě bude chtít.
„Profesore?“
„Já vím, že se staráš dvě děti, ale potřeboval bych od tebe službu.“
„Jakou?“
„Musíš zpět mezi upíry.“
„Ale já… už nejsem Demies Cranagu.“
„To vím, ale oni tě znají.“
„Copak se včera neříkalo, že oni se do toho nechtějí znovu míchat?“
„To ano, ale je možné, že jim Lord Voldemort nabídne nové výhody. Musíš se spojit s Noctua Bundusem a donutit ho si vzpomenout na to, co se dělo minule.“
„Dobře, udělám to, ale vyprošuji si více času na děti.“
„Ať je po tvém.“

Chtěla se co nejrychleji vrátit zpět do Little Leightu, ale Siriusova paže jí v tom zabránila.
„Chtěl bych s tebou mluvit.“
„To může říct každý.“
„Vážně.“
„Nechci o tom mluvit. Stalo se. Už to nezměníme.“
„Ale.“
„Ne, Siriusi, nemíním se o tom bavit. Tady se všechno mění. Tady je všechno jiné.“
„A mohl bych alespoň něco k minulosti?“
„Povídej,“ pobídla jej.
„Víš, Lily mi to všechno řekla.“
„Co myslíš?“
„O těhotenství, potratu, nadějích. Promiň, že jsem potom zapomenul,“ svěsil hlavu.
„To je v pořádku… i já zapomněla. Myslím, že už je pozdě po tom všem to opět otevírat…“
„Vím, ale jen jsem chtěl, abys věděla, že mi to nebylo jedno… po tom všem.“
„Chápu to.“
„Bude se mít dobře.“
„Ano, to bude.“
Pohlédla naň tak, jako už dlouho žádná žena.
„Víš, co teď musím udělat?“ zašeptal.
„Ano, vím.“
Políbil ji.
„A víš, co to bylo?“ zeptala se.
„Náš poslední polibek.“
„Ano,“ přitakala, „po tom všem.“

Na setkání s Ronem a Hermionou, jak si to plánovala, neměla ani trošku času, takže zákonitě se neviděla ani s Harrym. Ale viděla se s jiným zrzavým krasavcem; totiž s Billem. Ten ji poznal, jen co mu zanotovala tu falešně znějící píseň, která mu skřípe v uších od samého dětství, jak sám pravil.
Noctua kontaktovala, jak jí to Brumbál doporučil, dokonce ji i chvíli poslouchal, než zjistil, že již není Demies Cranagu. Netušil, jak to, ale nebyla jím. Ztratil o ní zájem. Řekl jí, že ze staré známosti ji nechá odejít, každému jinému už by vysál krev. Divila se, že ji pustil s těmito slovy, neboť si vzpomněla na aférku kolem Floyda. Aneb co bylo, bylo. Nechme minulost i budoucnost spát. Je to tak lepší. Žij dnes.
Dítka rostly jako z vody, jak její tak i Jessiny, ty byly ovšem o pár let starší, takže se musely o ty Angeliny starat, když Pikeovi přijeli navštívit McConorovi, což se v poslední době dělo často, protože bezpečněji bylo přece jen v Austrálii. Často zde nechávali Matthewa a Tennessee i na týden. Nechtělo se ani jedné straně – dětem ani rodičům – ale Angela měla spousty práce v řádu a Eric u policie, navíc oba dva jasně věděli, na čem jsou. Eric to chápal. Sice si jako naivní mudla představoval hrozbu Lorda Voldemorta jako jakousi odnož senátora Palpatiniho, ale nepodceňoval ji. Díky za tě!
A tak uběhl rok, během něhož celé kouzelnické společenstvo zatracovalo každou myšlenku na návrat vy-víte-koho, než bylo vyvedeno z omylu. Když zemřel. Bez pohřbu. Jen tak. Zmizel. A ona znovu plakala. Bez rozloučení. Bez možnosti vrácení úderu. Prostě jenom spadl. Prostě jenom nestačil včas odrazit hloupoučké zaklínadlo. Prostě jenom proletěl nějakým obloukem. Tak proč tak křičíš, Angee?

Konec školního roku s sebou vždy přinese něco nového, překvapivého. Jenomže od tohoto překvapení už má jít vše jenom z kopce. Vybaví se vám ještě ten vrtošivý stařík s modrýma jiskřícíma očima? Ten muž s podlouhlým plnovousem a jizvou na koleni? Se zlomeným nosem? Půlměsícovými brýlemi? Toho postaršího chlapíka, jak vždy se všemi manipuloval? Jak vždy věděl o něco víc než ostatní? Býval to profesor. Vy ho však znáte jako ředitele jedné velké školy, která ukrývá spousty vzpomínek. Viďte, že jste na něj nezapomněli! Tak ten objevitel dvanácti způsobů využití dračí krve již vlastní svůj bílý náhrobek. Byl zabit. Vy víte kým a víte proč. Už neporadí. Už nepovede. Už nebude tou bílou jiskrou v boji proti němu. Doba začne být zlá; horší než s ním. Proto Angela své děti a manžela přesvědčila, aby se po dobu toho horšího přestěhovali do Austrálie. Za Jess. Do bezpečí. Vždyť má dvě děti. Nebála se o sebe. Bála se o ně. O všechny tři.
Hned na to přišla svatba Billa a Fleur. S tím i pozvání. Neodmítla, konečně by se mohla vidět s Harrym! A nebála se. Tolik kouzelníků, kteří mají stejný cíl.
Nechť tvé sny splynou s tvým bytím. Sbohem Albusi Percivale Wulfici Briane Brumbále.

106. Kapitola || 108. Kapitola

DoslovSíla k bojiToužebné city k prachovémuO tom jak přiletěl čápSvatební dar a líbánkyŠaty s vlečkou, stříbrem vyšívané, ale princezna to není, jasný paneTak jde čas...Nevzdávat? Už se mi nechce...Štěstí?Od kamene po moukuAsimilaceBude z tebe světoběžecNová rodinaPosláníPoprvé naposledySvatební horečkaJmenovitě?Tiché vzpomínáníNení vítězůKrev a pizza pro člena komise pro vymýšlení mudlovsky přijatelných výmluvStopy vedou ke družičceJen pár hodinSpojeni krvíDvojité randeTři v ProsinciPříběh vyznavače SatanaZatím se nic nedozvíš...Zamračená a ochuzenáNevinnost v plamenechZměna a nová zkušenostMilosrdné lži a tiché pravdySvětle modrá budoucnostOvce, opice a FénixNečekanéPoslední zvuky BradavicCena prolité krveVyříkáníNový předmětSíťNač ten spěch?Z bolesti je vždycky špatněProhraješ...Emočně o ničemInformaceUž to není jenom vendetaDnes zdravímPrvní oběťBonusové urážkyJo, začátek trablíSbohem láskoRozhodnutíZákon akce a reakceDlouho očekávaná scénaDrzý senNeuvážený konecChci vše napravitNoc proti pravidlůmObsazeno, smůla!Smůla s štěstí pro RemuseSamotaCož takhle plesík?Pár otázekKaždý detail romantiky pro dopisTěžce zajímavýStřídání učitelůJak se Binns stal chtěným...Začátek rokuPřipijme si!Krátce před PřemisťovánímPoslední slovoPráce za osmMinulá budoucnostTo snad ne?!Když názor, tak profesionálníŘecký RiddickulusAdrianiny zodpovězené otázkySkvělé zprávy nejen z domovaBřeznová pomstaChlípňačka LilyNesnáším loučeníZase snadnéVědětVeselé Vánoce!Dvojice určená pro nikdyChlouba a dopis od rodičůUkřičené bonbóny a tichá věštbaJména už se nebojíme!Úsměv v Bradavicích aneb HvanadalshnúkurŘekni zapomeň!Záchrana ve znamení smrtiJe libo šunčičku?Výzvědná služba musí narazitNejlepší a nejpřísnějšíPo zlých zprávách nejsou radovánkyDopis o zkouškáchPlán splněn, kapitáne Tlapo!Kdo tu žárlí?Chytros slečny GrugerovéVýzvědná služba Evans s.r.o.Abeceda v PrasinkáchPláč nad výhrouSkončilo to prohrou...Těžký boj vášníHlasy s červenou tváříVítězovéNudné představováníPříjezdUž se to blíží!Šestý ročník